Po úspěšném pracovním víkendu v Desné se rýsovala další akce.  Tentokrát se změnila lokalita a v plánu byly Krkonoše. Do poslední chvíle jsem nevěděl, zda pojedu, protože to máme s Leni nacpaný, ale nakonec jsem zjistil, že víkend bude volný a na Krkonoše jsem se nahlásil. Byl jsem umístěn do vozidla s dvěma kolegyněma s tím, že v Hradci nasedne ještě přítel jedné z nich. Já se nemusel o nic starat, pouze jsem naložil hermelíny, které minule sklidily úspěch. Výjezd od fabriky byl v 15:00 a tak jsem si přivstal, abych mohl zmizet dřív. Celý den jsem se těšil, a čas se táhnul. Ke konci pracovní doby jsem si i řikal, jak ten den proběhl pracovně v pohodě, než se objevil jeden místní pracovní idiot a začal na mě řvát přes celej kancl svoje kecy, že má špatně práci, kterou jsem mu připravil přesně podle jeho požadavků. No ten den už mě nemohlo nic rozhodit, tak jsem to přešel a pomalu jsme se chystali vyrazit. Řídila kolegyně Helča, já se rozvalil vzadu a jelikož Fobie HTP postrádala rádio, zapnul jsem notase a hráli jsme z něj. V Praze Helča zahlásila, že na Kbelský bude kolona a vemem to přes město…………………po půlhodině v koloně jsme najeli konečně na dálnici do Hradce. To už  jsme letěli i 150 a tak jsme dojeli až na místo, kam ukazovaly souřadnice od Helčy. Kupodivu jsme byli jinde, než jsme měli být, ale naštěstí jsme byli aspoň v Hradci a po telefonátu jsme našli i správný místo. Nastoupil Miky, docpali jsme kufr Fobie a vyrazili jsme do Vrchlabí. Cestou proběhla zastávka na zmrzku a po špatném odbočení před Vrchlabím jsme se na místo dostali přes Lánov. Dojeli jsme nakonec vcelku bez problémů, fobka se do kopce vyškrábala statečně a přijeli jsme těsně za první posádkou, kde byl Číča a náš IT. Po přípravě ležení se začlo pozvolna kalit. IT vytáhnul kytaru a zábava se rozjížděla. Otěvřel jsem vychlazenýho Absintha a už to jelo. Večer se protáhnul až do rána a když jsem se v sobotu probudil, ani jsem nevěděl, jak jsem se dostal do spacáku. Na sobotu byla v plánu tůra na Sněžku. Já se tomu trochu bránil a tak jsem navrh ještě jednu variantu a tak když jsme vyrazili a došli na rozcestí k Obřímu dolu, šla půlka dolem a půlka horem přes Studniční horu. Zastavili jsme se na čaj na Luční boudě a vklidu pokračovali přes lávky pod Sněžku, kde akorát vylezla parta z Obřího dolu. My vcelku po pohodové cestě neměli proto problém pokračovat dál po kamenné stezce až k vrcholu Sněžky. Ten stoupák je fakt dost ostrej a v tuto chvíli jsme dost pocitoval fotobatoh. Nahoře jsme se vydejchali, pofotili, poslali pohledy a zas jsme se chystali dolu. Zpáteční cesta vedla naší trasou přes Studniční horu a tak to bylo spíše z kopce. Příroda kolem byla ještě před rozkvětem, takže louky žlutý a jedinou zeleň tvořily kosodřeviny. Ani lidí jsme moc nepotkávali, takže se daly pořídit i fajn fotky. Zastavili jsme par km před chalupou, na boudě Výrovka, kde jsme se nacpali a vyšli na zbytek cesty. Na poslední kousek cesty nám posvítilo i sluníčko, tak jsem nechal skupinu poodejít a usednul na pařez. Po krátkém relaxu jsem se postavil na bolavé nohy a došel do chajdy. V nohou jsme měli kolem 22km a bylo to znát. Obdivoval jsem Edu, což je bulterier kolegů. Dal celou cestu, i když měl už packy rozřezaný od kamenů. Dá se říct, že všichni zmákli vejšlap vcelku na pohodku a nikdo se neseknul a nezůstal pod horou. Je tedy fakt, že všichni na tůru nešli, ale gratulace všem, co se toho nebáli a zdolali naši nejvyšší horu. Večer se zdálo, že znaveni padnou všici do postelí, ale uvařilo se 10L svařáku a na stolech se objevila hromada jídla. Zábava se opět rozjela a já znaven brzy zalehnul. Měl jsem ale smůlu, protože zbytek osazenstva spát nechtěl a tak jsem spíš jen ležel a čekal na klid. Po pár hodinách jsem nakonec vstal, nakopal do sebe pár jagrů, skočil na cigárko a poté už spokojeně usnul. Ráno, když jsem se probral, byli už něktří účastníci pryč a my se pustili do úklidu a balení. Po naplnění fabky jsme se modlili, aby vyjela kopec od chalupy a po zdolání jsme nakonec usedli a jeli opět do Hradce, kde jsme vysadili pasažéra a pokračovali do Roudnice. U podniku jsem naštěstí třicku našel, takže jsme přeházeli cajky a rozjel jsem se dom. Byl to suprovej víkend a přijel jsem plný zážitků. Fajn parta, fajn tůra, fajn jídlo i pití, nic nám nechybělo. Díky celému týmu od nás z JC, bylo to super a těšim se na další akcičku  J

Fotečky z akcičky  a  Sněžky v galeriii :

Zdroj JC Krakonoše 2010