Tak jako každý rok i tentokrát jsme se s Leni vydali k vánočnímu stromu na Staromestské námestí. Z Břevnova jsme se hezky prošli kolem hradu, po cestě jsem zkonzumoval nějakej ten svařáček, prošli jsme se po Karlově mostu a pokračovali až ke stromu.

Letošní vánoce jsme si s Leni užívali hezky spolu doma a je jen škoda, že nám k idylce nepomohlo trošku i počasí. Tento rok jsem natrefil při nákupech na popředvánoční slevy a tak jsem nakoupil i víc výzdoby a osvětlil zahrádku.

  Tak konečně jsem se dostal k fotkám z prosincové návštěvy Rihany v Praze. Na koncert jsem se těšil už dlouho před, protože jsme získali exkluzivní lístky na podium a to nasvědčovalo tomu, že to bude neobyčejný zážitek....

 Jak  již u naší partičky, co se točí kolem aut a hlavně BMW bývá zvykem, rozjeli jsme se na moravu do sklípku, který měl tentokrát pod palcem Dave.  Zařídil nám sklepení i ubytování a tak jsme jen čekali na to správné datum. Konečně přišel listopadový pátek a čas vyjet...... 

  Konečně po prodlužování a řešení  jak a komu pomoci přišla z rady BMWklubu zpráva, že v sobotu, 19.11.2011 se klubáci seberou a pojedou navštívit dětský domov v Tisé u Ústí nad Labem.  Velice mě to potěšilo, protože mám děcka rád a i proto to, že se klubáci semknou a věnují něco těm, co za nic nemohou.

 Hned po předchozím focení s kanárkově žlutou E36 jsem navázal na další focení nádherně zrenovované E21. Kárka má neokoukaný hnedý lak a nikdy jsem živě neviděl tuhle barevnou kombinaci . Bambus si s tím docela vyhrál a kára se jen blejskala.

 V týdnu mi zavolal kamarád FX, zda bych mu neblejsknul jeho novou kárku, kterou přivezl z říše do ČR a byla určena k prodeji. Už podle vyprávění v telefonu bylo jasný, že kára to bude libová a na focení jsem se těšil. Měl jsem sice již domluvené jedno auto, ale spojil jsem to dohromady a šlo se na věc.

 Rok se s rokem sešel a přišel podzimní mord. Naše partička, která se v jádru nemnění se opět proměnila v manufakturu. Opět jsme se sešli v pátek a započali večer točeným pivkem a namáčením buchty.

 Když mi jeden kamarád volal a požádal mě, zda bych mu před zimním spánkem neblejsknul jeho novou káru, neodmítnul jsem. Bylo to samozřejmě proto, že neodmítám nikoho, ale hlavní důvod byl ten, že se jednalo o nádhernou e24 635CSi, která vypadá, jakoby sjela z výrobní linky nedávno a né přeně před 30ti lety.

Viktorku už máme skoro rok. Dostala se k nám od kamaráda Nehpa, kterému jí hlídáme, aby mohla být hlídaná jejich Agátka. Viki je korálovka a je na nás hodná, zatim nás neuškrtila, ani si nás netroufla pozřít.. Napadlo mě pofotit Viktorku při krmení a tady je pár fotek

 Jsem si tak na začátku měsíce říkal, že jsem dlouho nenavštívil regionál BMWklubu a tak jsem se rozhodl, že ho tentokrát prostě dam. Psal mi i Martinez, že dorazí a jelikož jsem ho dlouho neviděl, tak jsem se těšil jak na něj, tak i na další tváře. Dorazil jsem kolem půl sedmý a na parkovišti stál jen Xyron s jeho pěknou Z4.

 O Carbonia Cupu jsem se dověděl náhodou od Fikuxe, který mě tam lákal, bo vyhrál vstup zdarma a jelikož mělo být slunečně, rozhodli jsme se s Leni, že na okruh do Mostu zajedem. Spicha jsme měli na začátku D8, ale jelikož jsme se courali, Fikux nám ujel a my si jeli na pohodku bez střechy.

 Konečně se mi Leni vrátila z dovolený a jelikož bylo v sobotu krásně a nechtěli jsme úplně sedět doma, vydali jsme se tedy  pro maso do Makra. Cestou jsme přibrzdili pod Motolem, abych Leni ukázal něco, co se jí bude líbit.

   V úterý odpoledne si tak sedim v práci a najednou vidim pozvánku od Jardy, zda někdo nechce večer zapařit na lodi na Vltavě. No samozřejmě jsem hned volal, že bych se povozil rád, když už jsem sám doma a tak jsem šlápnul tříce na krk a kolem šesté jsem stál na Smíchově u přístavu. 

 Už je to celý rok, co se prodrala na svět moje malá neteřinka Martinka. Ten čas tak hrozně rychle letí, že dokonce v létě, když jsem byl na návštěvě u rodičů a malá Marti tam běhala v chodítku, ptal jsem se, koho to je dítě, jak jsem ji nepoznal. 

 Drifty v Sosně jsou už zajetá záležitost a další kolo letošní serie se opět přesunulo na okruh k České Lípě. Já osobně se dost těšil, bo letos nám vůbec nevycházelo počasí a všude, kam jsme se dostali tak pršelo. Maličko nás/mě to mrzelo, bo bez sucha není kouř a koukat na mokrý okruh, jak se líně pohybujou kárky, od kterých čekáme víc, je prostě nuda. 

 Další ročník sjezdu kabrioletů v autokempu ve Višňové jsme si jako každoročně nenechali ujít. Tentokrát jsme se odhodlali, že se zapojíme do spanilé jízdy po Berounce a tak jsme si nahlásili, že berem kánoi a těšili se hlavně na hezké počasí.  

 Filip dojel na Big svojim novym Tourem a tak jsme se domluvili, že ho trošku pofotíme, bo se jedná o opravdu pěkně zachovalý kousek. Přemejšlel jsem, kde ho zvěčnít a Filip přišel s nápadem, že by bylo dobrý navštívit Holešovický přístav.

  Letošní ročník Bigu jsme si nechtěli nechat ujít, nechyběli jsme kromě loňského ročníku, kdy nám to zhatila dovča nikdy a tak bylo jasný, že tento datum je jasně vyhraněný pro naši lásku k modrobílé vrtuli. V pátek odpo jsem dojel domu, doplnil jsem zásoby Morgana, nakrájel limety, nabalil pár hadrů, foťák a po sedmé večer  jsme natočili kábro a vyjeli na Mnichovo Hradiště. 

  Jelikož letošní dovolenou jsme si již vybrali na jaře a navštívili jsme Thajsko (sakra, report jsem ještě stále nedal………ale kniha už je na cestě :) nezbylo moc dní, abychom vyjeli někam k moři. Po cyklodovče s přáteli jsme stále přemýšleli, kam se vydat, aby to nebylo daleko a užili si něco zajímavýho.

  Kolo , jednostopý dopravní prostředek, který jsem přestal používat v době, kdy jsem získal řidičák. Loni  se u nás ve sklepě objevili  dva kousky, což dávalo tušit, že si můj zadek bude muset zvykat na tvrdé nepohodlí.  Nápad na cyklodovolenou dostala Leni, když se kamarádka z kábroklubu Kikina zmínila, že letos, jako každoročně opět vyjedou objevovat ČR v sedle. 

Po cestě z Olomouce jsme dostali tip, že v Letňanech na letišti je zajímavá stavba a že se tam máme určitě zastavit pofotit . Když jsme v parném dni dojeli na plochu, čekalo nás nemilé překvapení. U kasy nám řekli, že je fronta na čekání zhruba hodinu a půl. Aby nám zvedli náladu, řekli nám, že jsou místa, kde lidé čekali i 6h. 

 Po šoku a zasnoubení u Isetty jsme vyrazili s Ac family do Hranic na Moravě, kde jsme si dali vycházku k lázním a k jeskyním. Nejdřív jsme vyzkoušeli řeku Dyji a pak se vydali na kopec, kde byl vchod do podzemí. 

 Jak začít, tuhle akci jsem plánoval skoro rok a zasvětil jsem do ní i několik přátel, kteří mi hrozně moc pomohli. Začal jsem s přípravami zhruba na sklonku loňského léta.

 Již několik měsíců nás Leni brácha Tom zval, ať přijedem na Šumavu, staví tam malý penzion a přípravy se již chýlí ke konci, tak jsme se rozhodli, že na víkend konečně dojedem. Nechtělo se nám hrotit cestu v pátek večer a tak jsme v sobotu ráno naložili tašky a vyjeli do přírody. Bylo sluníčko, tak jsme vytáhli kábro a jelo se bez střechy. 

  Stejně jako loni, i letos jsme měli v plánu, že navštívíme alespon na jednu noc festival Rock for People. Vybrali jsme si pondělí, bo se nám nejvíce líbil lineup a čekali jsme hlavně na počasí, zda opravdu vyrazíme...........

 Konečně jsme našli kousek času a tak padlo rozhodnutí, že v neděli zajedem kouknout do Sosny na drifty. Listina jezdců slibovala slušnou účast i ze zahraničí a tak bylo rozhodnuto. Loni jsem snad ani žádný závod nevynechal a letos to flákáme, prostě už jsme museli. 

  Jako další zastávku pro ranní show, si Evropa 2 vybrala Plzeň. Loni to bylo velký a tak minimálně stejný úspěch se čekal i v hale TJ Lokomotiva, kam jsme se v pátek s Leni vydali. Vyzvednul nás Martin Hovorka svojí limuzínou Peugeot 106 a po nalodění jsme vyjeli maximální možnou rychlostí do Plzně.

Sraz, který jsme spolu s Leni připravovali už od minulého roku, kdy jsme vyvěsili nástřel a datum konání. Tentokrát jsme se snažili sraz směrovat mezi lidi, abychom se více poznali, takže po předloňském mlýně jsme se zaměřili na nedostatky a myslím, že ve výsledku se vše taknějak zadařilo. 

 Šlehačková bitva byla hlášená dlouho dopředu a těšil jsem se, jak malý děcko. Leni teda moc ne, ale musela se účastnit a nemohla nic dělat. Já měl domluvené, že tam budu pobíhat s fotákem a vychytal jsem si to tak, že jsem do vodního pouzdra zavřel malýho canona a nemusel jsem se bát, že umře technika.