Amsterdam 2009 – Keukenhof garden
Těšili jsme se s Leničkou dlouho, ale čas odletu se přiřítil neuvěřitelně rychle a už jsme se balili. Z naší sestavy cca 13ti lidí jsme zbyli jen já, Leni, Fikux a Newmik. Nedalo se nic dělat a i tak to bylo super. Další návrat do Amsterodamu jsme s Leni směřovali spíše na to, abychom si prohlédli zbytek města kde jsme nebyli a hlavní tahoun byla návštěva tulipánových zahrad v Keukenhofu. Ráno nás vyzvednul Fikux luxusem RS a vyjeli jsme na letiště. Letělo nám to až za delší dobu, tak jsme se odbavili a šli na mekáče. Trošku se nám to protáhlo, takže za chvíli se po celém letišti ozývaly naše jména že by jsme si jako mohli nastoupit, jestli letíme. No co, tak jsme letěli. Cesta to byla krátká a tak jsme se hned ráno těšili ze sluníčka na letišti Schiphol v Amstru. Nasedli jsme na vlak a valili jsme na Central Station, odkud jsme dali procházku k hostelu. Všici jsme byli až na Newmika mazáci, takže jsme si to tak neužívali jako on, ale i tak to byl super návrat. Hostel jsme našli relativně dobře, Leni mapička nezklamala. Zaplatili jsme a šli do města, bo jsme museli čekat, až se vykliděj pokoje. Zapadli jsme tedy hned za rohem do kofíku Rokerij a začali žít po holandsky. Po pár brkách jsme vylezli na světlo a dali jsme procházku po městě. Byl krásný den, takže jsme i pozewlovali v parku, shledli taneční vystoupení na náměstíčku a vydali se zpátky na hostel se ubytovat. Poté už nám nic nebránilo a vydali jsme se naplno do utrob metropole. Měli jsme to jako odpočinkový den bez cíle, takže jsme dali i horský kolo (ruský), kde měli všici závratě a nenechali mě abych si zafotil. Nemohli jsme samozřejmě zapomenout na návštěvu Red light district a také na hospůdku, kde jsne poprvé zavítali na minulé návštěvě. Nasávali jsme atmosféru plnými doušky, byla to nádhera a nic nám nechybělo. Den byl náročný, takže jsme unaveni padli. Ráno jsme vstali, koukli na net co je zajímavýho kolem nás, nasnídali jsme se a vyrazili do ulic. Hlavní navigátorka byla Lenička s mapičkou a i když jich spotřebovala za pobyt asi 5 , bo je ruzně někde zapomínala, tak navigovala celkem spolehlivě. Prošli jsme zas jinou část města a vydali jsme se k nábřeží kolem muzea Nemo a muzejní lodi. Trošku poprchávalo, ale to nás nerozhodilo, dali jsme hospůdku Excalibur, která nás minule dala s Leničkou taknějak dohromady a také jsme opět zavítali do parku, který jsme zčásti prošli. Při cestě nazpět nám udělala velkou radost houpačka a lidi asi trošku koukali, když jsme obsadili dětský hřiště a houpajda lítala kam to šlo. Večer jsme zakončili thajskou večeří a dalším kofíkem. Šli jsme spát vcelku uchozený, takže jsem spal jak mimino. Na další den byl naplánovanej Keukenhof, nasedli jsme tedy na bus a vyjeli směrem na letiště. Tam jsme přesedlali na další linku a už jsme si to jeli mezi políčkama květinek
Zahrada by chtěla svou vlastní kapiltolu a nejde to popsat jen tak narychlo. Jedním slovem: MAZEC. Výstava byla věnována amíkům, takže celou zahradu provázely symboly USA. Hned po příchodu se kolem nás rozzářilo tisíce barev a byl to opravdu zážitek jak pro oči, tak pro nos a celkově asi celé tělo. Bylo to hrozně uklidnující. No co, našli jsme fleka, nacpali se houbama, který jsme po pečlivém zvážení nakoupili a vydali se dobývat krásy jednotlivých oddělení zahrady. Byl to zajímavý stav, takové lehké opojení a hlavně kopec srandy, smáli jsme se dost, lidi moc nechápali, ale nám se prohlídka líbila. Našli jsme loučku, kde se váleli polštáře a tak jsme na chvilu zalehli a meditovali Po několika hodinách jsme to utli výbornou vaflí a špekulovali, co jako dál. Po vyšpekulování pod obrovskym stromem jsme se procházeli a procházeli a stále se udivovali nad barvama a tvary tulipánů, narcisů a všeho kolem. Pořadí co píšu bylo asi trošku jinak, ale tak Holandsko a tam se to furt trošku zamotávalo. Měli tam i výběh s kozičkama a slípkama v pyžamu a spoustu jiný zvěře, všude byli ruzné sochy nebo nějaké atrakce pro děti, labyrint z keřů, no k tomu není co dodat, kdo nebyl, přišel o hodně a rozhodně jsme tam nebyli naposled. Doporučuji všem, kdo chtějí krásný výlet s vyplázlym jazykem naplánovat cestu do Keukenhofu. Kytičky jsem dal do vlastní galerie.
Navečír jsme jako obvykle vyrazili do města se zdunit a chrápat. Poslední den naší návštevy nám taky nevyšel moc slunečně, ale to nás s Leni neodradilo a zapůjčili jsme si kola. Vyrazili jsme do ulic jen sami dva, bo Fikuxe s Newmikem to nebralo, tak jsme jeli ulovit nějaký ty kešky, co jsme si naplánovali a vcelku se i dařilo. Našli jsme asi 3 ze 6ti, ale škoda, některé jsme hledali opravdu dlouho a nic. Projeli jsme si vzdálenejší části města po nábřeží a když jsme šlapali do starého jádra, tak Leni kouká do mapičky a po rozjezdu jsem zjistil, že prázdná guma. Chvíli jsem na tom jel ale moc se to nedalo, tak jsme si to vyšlápli pěšky do pujčovny, naštěstí to nebylo tak daleko, vyměnili mi oře a jelo se dál. Super přístup. Našli jsme ještě Fikuxe s Newmikem, jak se potulujou po parku a vyjeli na poslední keš. Hledali, hledali, ale nenašli a zbývala nám ještě mince, tak jsme museli přes celý město dát ji do jiného pokladu a to už byl Fikux s Newmikem nervozní kde jsme. Zbalili jsme batožinu a sedli do našeho startovního Rokerij, kde jsme naposled smotli a vyjeli na letiště. Tam už jen dlabanec, nasedli jsme na éro a letěli dom. Tímto naš čtyřdení tour Amstrem skončil a byl to asi nej Amster, co jsem zažil, to snad nejde překonat a fotky mluví za vše.
Naše největší překvapení přišlo až v Praze, kdy jsme dojeli busem na Dejvickou, a nikde nešel koupit lístek, tak jsme to testli jet na černocha, že si koupíme jízdenky mobilem, až uvidíme číslo. Co čert nechtěl, po nastoupení na tramvaj k nám okamžitě nastoupil revizor a že ho jako nezajímá, že jsme si ji nikde nemohli koupit a že jsme si měli koupit mobilem, i když na zastávkách nejsou čísla kam to poslat a viděl, že hned po nastoupení Leni cvaká jízdenku do mobilu. Revizor byl dost nepříjemný a prudil i když jsem mu zaplatil pokutec a dělal duležitýho jak má funkci. Vrchol byl, když druhej revizák chtěl zabránit jedné slečně, co taky neměla zaplaceno. Prostě jí čapnul a usadil tvrdě na sedačku a jako to už se nelíbilo dost lidem v tramvaji, jak jednají a tak se za ni postavili. Měl jsem 100 chutí toho idiota s funkcí vyndat z tramvaje ale panáček měl jen plnou hubu keců a nevystoupil. Zakončení cesty tedy bylo docela záživný ale to nám nezkazilo super dovču a díky naší celé posádce. Bylo to super a snad se zas vrátíme na místo činu.
Fotečky jak jsme si užívali:
Zdroj Amsterdam 2009 - jak jsme užívali |
Fotečky Keukenhof zahrada:
Zdroj Amsterdam 2009 - Keukenhof |
vy prostě umíte žít :-)
(GeorgosAc, 24. 8. 2009 11:37)