Do Pieštan jsme měli naplánovanou cestu hned v úvodu naší dovolené. Takže velký balení, nacpali jsme kábro co to šlo, že v kufru nezbyl cm místa a vyrazili jsme. Jako obvykle jsme vyjeli později než ostatní, což je uděl Leni pracovní náplně, ale aspon cesta utíkala rychleji než v koloně s ostatníma. I když jsme menší zbrždění nabrali v menších kolonách na D1 a následnou objíždkou na Uherské Hradiště. Po zvládnutí všech cestovních nástrah jsme konečně kolem tuším desáté dorazili na letiště do Pieštan. V noci akce vypadala dost velká a i plocha letiště byla obrovská, ve dne tomu už tak nebylo a sraz to zas tak mega velkej nebyl.Co mě překvapilo, bylo to, že sraz zaštiťovala alkoholicka firma.  No co, našli jsme naše slovenské bratry, kteří měli vykolíkovanej flek jen pro BMW a hned jsme postavili stan. Samozřejmě nechybělo pár českých kluberů už v dobré náladě. Rudosh přiběhl a hned mi podával Bacardi s colou  (neplést si colu s Bacardi)  a to mě hned po vypití pár doušků příjemně zahřálo. Chystala se zrovna show s dragsterem, tak jsme startovali kouknout na dráhu, ale nic světovýho se nekonalo. Dragster si párkrát prdnul a bylo po zábavě. Na podiu probíhala disko show a tuneři v okolí tůrovali své čtyřkolé mrchy do omezovače. Toto mi fakt na našich menších BMW srazech vůbec nechybí. No byli jsme znavení, tak jsme pokecali , popili se 100RMem a pomalu jsme šli chrápat. Ráno mě probudil řev osmiválce za mou hlavou a do toho troubení, myslim že to kupodivu nebyl 100RM, ale někdo ze slovenských návštěvníků a nebylo to naposledy. Jak postupně přijížděli další tuneři, turovalo se víc a víc, muzika začla burácet a i slunko začlo pražit, tak se spát nedalo a museli jsme vylézt. Po probuzení jsem nakoukl do klubovýho stanu, kde se válel 100RM s Fish na matraci a bylo vidět, že si zvykli na větší rozměry. Holt když maj sedmu, nebudou přeci chrápat v malym stanu. Pozdravili jsme se s Břétou, kterej v noci zmizel dřív než jsme ho zahlídli a jeli jsme trošku omejt autí. Po chvilce hledání v Pieštaněch jsme nakonec nalezli benzinku s wapkou, ale nastal menší problém.  Před wapkou kolonka tunerů a uvnitř v boxu jeden, kterej se s tim mydlil, že ho musel typek od kasy vyhnat, že je to jen wap na předmytí a ne aby tam byl hodinu. To nás trošku zarazilo ale počkali jsme si a koukali, jak dlouho trvá umýt auto kartáčmyčkou. Když jsme přišli na řadu my, byla to rychlá akce, museli jsme být rychlejší než kartáče, takže Leni to objela wapkou a já hned v závěsu s houbou a po mě hned Leni zas wapkou. Myslím že jsme to zmákli sakra rychle a určitě rychleji než kartáče. Venku jsme posušili a Leni se vrhla na interirer. Za par chvil se autíčko lesklo jak psí kulky a vyrazili jsme zpátky na letiště. Po cestě jsme blejskli pár foteček u letadla. Když jsme se vrátili na letiště, šli jsme se podívat mezi auta, pozdravili jsme Méďu, koukli na libovky a musim uznat, že některý auta byli moc pěkný. Taky bylo hromady tuzerů, ale tomu se nikde neubraní. Odpolední program byl celkem zajímavý.   Byl pokus o rekord, který nevim zda se vubec povedl, ale šlo o nejdelší pálení gum na místě. Najelo několik zadohrabů a pálili a pálili, až se lidi na tribunách nažrali gumy, co se do nich vešlo. My, jelikož už víme co guma dělá, jsme si stoupli hezky z boku vedle tribun a měli jsme super výhled, bez karciogenů. Auta pálili celkem dlouho až na ploše zbyli jen černý čáry a káry stály na ráfkách. Jako vcelku zajímavej rekordík. Také na podiu probíhala nějaká soutěž v Miss tuning, baby nic moc, ale zdálky nevypadaly tak zle. Horší bylo, že jsme se dověděli, že srazík končí v 19 večer a musí se opustit plocha. Naštěstí slovenští klubáci našli krásné místo, které bylo mnohem lepší než srázek, ale nebudu předbíhat. Nejdřív se jelo na jidlo, kde nás mile překvapili aperitivem před jídlem. Tušim že nějaká hruštička to byla a jaká to byla náhodička, skoro samej řidič, no co se dalo dělat, pustili jsme se do zkumavek statečně s Hyrim a když jsme odjížděli, byl jsem slušně navátej. Takže díky za super naladu zdarma slovensko, to mě moc potěšilo. Poté už jsme se rozloučili s Hyrim a jelo se na jezero. Bylo hned za Pieštanama a bylo to tam super. Krásně modrá voda lemovaná lesem a kamenou pláží. Vypadalo to jak u moře a ne u jezírka. Mirof tam hned lítal s Jeepem po kopečkách a testoval, co ta mrcha umí. Já si šel pujčit šlapadlo a s Leni jsme se povozili a nafotili nějaký obrázky aut na ostrůvku. Pak jsem dal s klukama navečír ještě koupačku. Aby nebyla večer u pokecu zima, napadlo mě porazit strom, který zdáli vypadal jako malá souška.  Když jsem přišel blíž, tak to taková souška uzounká nebyla, ale co se dalo dělat. Po pár minutách strom padl (diky za sekeru slovensko). Hned přijel Mirof s Jeepem, strom zapřáhnul a táhnul dolu k ohýnku. Kluci tam rozebrali i kousek plotu, aby to hořelo líp a táboráček byl super. Samozřejmě 100RM zajel pro buřtíky a tak nám nic nechybělo. Večer za nami na chvilku dorazili i holky, co přes den byly zmalovaný u AKčka ale jen na chvilku, pak valili pryč, stejně jako naši slovenští kamarádi a na noc jsme zustali jen češi. 100RM nám půjčil matračku, protože na kamenech spát moc nešlo a lehnul si s rybkou do sedmy. Zbytek spal taky v autech a Fotasovci jeli taky dom. Hned po ránu nás probudili rybáři, kteří si bodli pruty hned vedle našeho stanu a nezavřely huby. Asi nepřijeli chytat, ale kecat. Tak jsme vylezli a začli balit a uklizet. Všici odjeli vcelku brzy ráno, kolem deváté, ale nám se ještě s Leni nechtělo a do Beskyd to bylo kousek, tak jsme rozbalili deku a začali jsme se opalovat. Zas tak dobrý nápad to nebyl, což se ukázalo až později. Po pěti hodinách na slovenskym slunku jsme slušně trpěli. Sice jsme se mazali i koupali, ale slunko je sviňa. Když jsme se zabalili, že pojedem a sedli do auta, zjistili jsme, že jsme slušně osmahlý. Já spálený stehna a nárty, že jsem pomalu nemohl v botech chodit, Leni stehna, no masakr. Takže nákup pantenolu to jistil. Ze  slovenska jsme se vydali na pokračování v dovolené do Beskyd, ale to a v dalším přízpěvku. Děkuji všem českým i slovenským lidičkám, co se zůčastnili a poskytli nám super zázemí a zábavu a obvzvláště díky slovenským kluberům za super místečko u jezera, přátelskou atmosféru a BMW přívěšek, teším se zas někdy na viděnou.

   Par foteček : 

Carat Tuning Pieštany